Návrh
Stálé komise pro přípravu řidičů a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích Klubu autoškol Dopravní akademie ČR na úpravu zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích
Podle názoru členů Komise se v zákoně o provozu na pozemních komunikacích vyskytuje řada nedostatků, které mají někdy malý, někdy zásadní vliv na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a které je třeba novelou napravit. V následujícím výčtu jsou uvedena hlavní doporučení pro změnu zákona, resp. pouze té části zákona, která upravuje pravidla provozu. Komisi nejde o to, zabývat se detaily nebo dokonce předkládat paragrafové znění úpravy, na to má dostatek odborníků Ministerstvo dopravy i Parlament. Chce jen posloužit jako inspirace a zdroj názorů, ze kterého odpovědné instituce mohou při své práci čerpat.
1. §1 Předmět úpravy
Existuje zde zásadní rozpor: zákon vymezuje svoji působnost pouze na pozemní komunikace, upravuje ale chování účastníků provozu i na místech ležících mimo pozemní komunikace. Typicky ustanovení o čerpání pohonných hmot (prostor čerpací stanice je přitom považován za místo ležící mimo pozemní komunikaci).
2. §2 Vymezení základních pojmů
Není definován pojem „vozovka“, v dalším textu zákona velmi frekventovaný.
3. §5/1/l Povinnosti řidiče
V rámci použití tzv. reflexních vest stanovit povinnost obléci si vestu ještě před opuštěním vozidla. Sleduje se vyšší ochrana řidiče.
4. §5/2/b Povinnosti řidiče
Text „Řidič nesmí řídit vozidlo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem“ umožňuje obranu řidiče tvrzením, že pod vlivem není, přestože pil, přičemž opak se jen těžko dokazuje. Je třeba stanovit konkrétní hodnotu množství alkoholu v krvi.
5. §6/1/g Povinnosti řidiče motorového vozidla
Z textu „Řidič motorového vozidla je povinen poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M3, které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem“ neplyne, jak se má řidič zachovat, pokud taková osoba poučení nepochopí z důvodu věku, jazykové bariéry atp. nebo jej neuposlechne.
6. §8a Povinnosti učitele autoškoly
V současné době nemá učitel autoškoly při výcviku prakticky žádné povinnosti. Není považován za řidiče, a proto všechny zákonem stanovené povinnosti řidiče jsou vůči němu neúčinné. Nesmí být pod vlivem alkoholu, musí provádět výcvik ve vozidle s dvojím ovládáním, ale toto ovládání nemá povinnost použít. Co více, jelikož je považován za spolujezdce, je povinen podle §9 uposlechnout pokynů řidiče (tím je žák, protože podstatné je, kdo vozidlo právě řídí a ne, kdo je držitelem řidičského průkazu) a nesmí žákovi zasahovat do řízení. Pokud například vozidlo autoškoly při výcviku vjede do křižovatky na červenou, nebude zřejmě existovat viník, neboť žák sice měl povinnost zastavit vozidlo, ale nepodařilo se mu to vzhledem k tomu, že se řídit teprve učí a učitel takovou povinnost nemá vůbec.
7. §9/1/b Povinnosti přepravované osoby
Povinnost užívat ochrannou přilbu je třeba rozšířit i na spolujezdce v postranním vozíku z důvodu zajištění vyšší bezpečnosti přepravované osoby.
8. §12/8 Jízda v jízdních pruzích
Zbytečné ustanovení, jízdní pruh je již definován v §2.
9. §12 Jízda v jízdních pruzích
Neexistuje úprava, která by určovala, do kterého jízdního pruhu se má řidič zařadit po odbočení v případě, že na komunikacích je rozdílný počet jízdních pruhů.
Doporučujeme zavést číslování jízdních pruhů, a to od pravého okraje vozovky a stanovit povinnost zařadit se po odbočení do jízdního pruhu stejného čísla. Taková úprava existuje např. v Rakousku.
10. §17/5 Předjíždění
Doplnit o zákaz předjíždění před překážkou (viz obrázek). Jde o poměrně časté (neslušné, ale legální) jednání řidičů, které způsobí, že řidič předjížděného vozidla zůstane před překážkou zablokován a musí zastavit vozidlo.
11. § 17 Předjíždění
Stanovit řidiči pomalého vozidla (traktor, pracovní stroj) v případě, že se za ním tvoří kolona vozidel, povinnost zastavit a umožnit ostatním vozidlům objetí. Sleduje se zvýšení plynulosti provozu, sebepomaleji jedoucí vozidlo (včetně jízdního kola) nelze předjet „přes plnou čáru“.
12. §18/1 Rychlost jízdy
Text „Řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.“ nepočítá s objektem, který se pohybuje proti směru jízdy řidiče, tedy s protijedoucím vozidlem. Pokud na nepřehledné úzké komunikaci pojedou proti sobě dvě vozidla a v okamžiku, kdy se jejich řidiči vzájemně spatří, budou přesně dodržovat současné pravidlo, stejně dojde ke střetu, protože se vzájemně přibližují. Je třeba doplnit ustanovení o text „Na nepřehledné a úzké komunikaci smí řidič jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na polovinu vzdálenosti, na kterou má rozhled.“ Taková úprava existuje již řadu let např. v Rakousku.
13. §19/1 Vzdálenost mezi vozidly
Nahradit text konkrétní hodnotou časového odstupu, nejlépe 2 sekundy. Současná úprava umožňuje „lepení“ na zadní část vozidla, přičemž přestupek je spáchán až v okamžiku nárazu, samotné „lepení“ přestupkem není. Navrhovaná úprava je užívaná v některých státech EU, např. na Slovensku.
14. § 23/1 Vjíždění na pozemní komunikaci
Na rozdíl od místa, kde vyúsťuje účelová komunikace na jinou komunikaci (a které se nepovažuje podle §2 za křižovatku), výjezd z obytné a pěší zóny křižovatkou je. Pokud dojde k situaci podle obrázku, bude červené vozidlo dávat bílému přednost zprava, zatímco bílé bude dávat přednost červenému z důvodu, že samo vyjíždí z obytné zóny. V obou případech se jedná o obecnou úpravu, žádné pravidlo tedy není nadřazené tomu druhému a situace je patová. Řidičům nezbude, než se domluvit na tom, kdo projede křižovatkou jako první.
Není určen vztah vozidla vyjíždějícího z cyklistické zóny a vozidla jedoucího po pozemní komunikaci.
15. §25/2 Zastavení a stání
Zbytečné ustanovení, zastavit ve druhé řadě smějí nyní již všichni řidiči.
16. §27/1/m Zastavení a stání
Současný text nařizuje řidiči pokračovat v jízdě i přesto, že vozidlo se stalo nepojízdným nebo se stalo účastníkem dopravní nehody. Jedná se tedy o nesplnitelnou povinnost.
17. §28/1 Železniční přejezdy
Je třeba lépe formulovat povinnost řidiče přesvědčit se, že se k přejezdu neblíží vlak. Zabezpečovací zařízení přejezdu, včetně závor, může být v poruše, proto je žádoucí, aby řidič měl jasně stanovenou povinnost přesvědčit se v každém případě.
18. §31 Výstražná znamení
Výstražné světelné zařízení (tzv. varovné blikače) se velmi často používají k účelům, ke kterým nejsou určeny a způsobují tak dezinformaci ostatních účastníků provozu. Typicky při zastavování ve druhé řadě nebo při vlečení motorových vozidel (nelze pak zjistit, kam vlečné a vlečené vozidlo na křižovatce jedou), samotná jízda za vozidlem, které má v činnosti toto zařízení, je nepříjemná. Je třeba zakázat použití tohoto zařízení mimo zákonem stanovené případy (tedy nouzového stání a upozornění ostatních účastníků na hrozící nebezpečí).
19. §32/4 Osvětlení vozidel
Doplnit (přestože to plyne z logiky) možnost rozsvítit přední světla do mlhy jen pokud svítí zadní světlo do mlhy.
20. §34 Vlečení motorových vozidel
Je třeba zakázat vlečení motorových vozidel s nefunkčním motorem, pokud je vozidlo vybaveno na funkci motoru závislými posilovači. Mnoho současně vyráběných vozidel není možno zastavit bez funkčního posilovače.
21. §41/1 Jízda vozidel s právem přednostní jízdy
Ve výčtu ustanovení, která nejsou řidiči vozidel s právem přednostní jízdy povinni dodržovat, schází § 21 odstavce 5,6 a 7.
22. §70/2/a Řízení provozu světelnými signály
Doplnit možnost odbočovat vpravo tzv. bypassem i při svítícím červeném signálu (viz obrázek). To se sice v praxi běžně děje, protože řidiči jsou přesvědčeni, že pro ně signál neplatí, každopádně se jedná o jízdu na červenou, neboť zákon nerozlišuje, zda – na rozdíl od dopravních značek – jsou světlené signály umístěny po pravé či levé straně komunikace.
22. §79a Měření rychlosti vozidel
Doplnit možnost měřit rychlost automatickým zařízením. Policie a obecní policie pak pracují pouze s výstupem z tohoto zařízení. Zařízení musí být schváleno Ministerstvem dopravy a může být umístěno pouze se souhlasem policie.
23. Přednost v jízdě na parkovištích
Na velkých parkovištích, zejména před nákupními centry, se k usměrnění jízdy vozidel užívají vodorovné dopravní značky – čáry. Místa, kde se takto vyznačené cesty spojují nebo kříží, nemohou být považována za křižovatky, protože neodpovídají definici pojmu křižovatka podle §2. Z toho důvodu se na těchto místech nemůže uplatnit pravidlo o přednosti zprava, protože to se může uplatnit jen na křižovatce (viz §22/2). Vzájemný vztah dvou vozidel, blížících se do místa křížení, tedy není nijak upraven.
24. Zadržení Osvědčení o registraci vozidla
Zákon č. 48/2016 Sb. s účinností od 20.2.2016 udělil policii pravomoc zadržet Osvědčení o registraci vozidla. Zákon č. 361/2000 Sb. po této novele však neukládá řidiči zákaz řídit motorové vozidlo, jehož ORV bylo zadrženo. Řidič poruší ustanovení § 6 odst. 7 písm. b), protože při řízení nemá ORV u sebe, ale k uložení sankce podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 4 nemůže dojít.
25. § 7/2 Řidič nesmí
Řidič vozidla hromadné dopravy osob se za jízdy mimo jiné nesmí bavit s přepravovanými osobami, avšak nemá zakázáno vést telefonní hovor prostřednictvím sady hands free. To je zjevný nesoulad, který je třeba odstranit.
Z pověření Komise sestavil Robert Kotál